Když se vážně věnujete chovu hus, neobejdete se bez vlastního rodičovského hejna, byť malého – alespoň jedna husa na 3-4 husy. Právě z nich pocházejí hospodářská zvířata, která se pak vykrmí na porážku. Ale v životě tohoto stáda existuje období rozmnožování nebo rozmnožování – doba, kdy se husy aktivně páří a husy začínají snášet oplozená vajíčka. A aby získal velkou a zdravou populaci mladých zvířat, musí chovatel drůbeže v tuto chvíli velmi pečlivě sledovat stravu hus.
Kdy začíná kladení vajíček?
V zimě je třeba se připravit na hnízdní sezónu. V závislosti na klimatu začínají husy snášet vejce koncem února – začátkem března. To znamená, že alespoň v lednu (nebo ještě lépe, ještě dříve) musíte oddělit od obecného hejna ty ptáky, které budete používat speciálně k chovu. Všichni ostatní nemusí měnit svůj jídelníček.
Do chovu se vybírají husy staré alespoň 9 měsíců. Nejlepší je zařadit ptáky do rodičovského hejna ve věku něco málo přes rok: tehdy je jejich produkce vajec maximální. Postupem času se počet vajec v huse zvyšuje a dosahuje maxima asi ve 3-5 letech jejího života. Poté se plodnost snižuje a proto nemá velký smysl používat k chovu husy starší 6-7 let pro komerční chov.
Na malých farmách, kde nejsou potřeba velká hejna mladých zvířat, je možné chovat ptáky jako chovatele déle.
Ano, střídám je – nenechávám je přibírat na váze nebo hladovět Ne, krmím je jako všechny ptáky – ať jedí, jak chtějí, občas je měním
Dieta v přípravě na snášení vajec
Vybrali jsme tedy rodičovské hejno a umístili je do samostatného kotce. Zhruba měsíc před plánovaným kladením vajec by měl být pták převeden na novou stravu. Čím a jak krmit?
První věc, kterou musíte věnovat pozornost, je obsah kalorií v krmivu. Husy musí před odchovem ztratit trochu tuku, proto jim ponecháváme plnohodnotnou stravu, postupně z ní však odstraňujeme nejkaloričtější druhy potravy (namočené pečivo, vařené brambory apod.).
Místo toho zavádíme do stravy:
- Oves. Zde jsou všichni chovatelé drůbeže jednomyslní: pokud je možné krmit husy ovesem během období páření, mělo by to být provedeno. Vitamíny, mikroelementy, rostlinné bílkoviny – jak se říká, přesně to, co lékař nařídil. Nejlepší je oves na krmení mírně naklíčit, stane se pak pro ptáky ještě výhodnější.
- Seno, zejména vojtěška. Sušit ji nejlépe v létě na tmavém, větraném místě, aby nedošlo k přesušení. Pokud není možné skladovat seno pro drůbež samostatně, můžete dávat běžné seno, které se suší pro hospodářská zvířata. To je také zdrojem vitamínů. Bez sena nebude dobré snášení vajec. Pokud je seno příliš velké, lze jej nasekat a podusit.
- Všechny druhy „zelených věcí“. Zelné listy, jemně nakrájené bramborové slupky a další rostlinná strava v syrové formě. Musíme si však pamatovat: slupky brambor by měly být bez zeleně a klíčky by se neměly dávat vůbec – husy se otráví solaninem a v lepším případě budou dlouho trpět podrážděným žaludkem. O nějaké snášce vajíček v tuto chvíli není třeba mluvit.
- Zelenina. Stojí za zmínku samostatně. Vařené brambory nejsou v tuto dobu pro husy nijak zvlášť žádoucí, ale trocha nastrouhané řepy nebo dýně je moc dobrá.
- Mléčné výrobky – tvaroh, syrovátka atd. Trochu drahý, ale malé chovné stádo můžete čas od času hýčkat.
- Odpad z masa nebo ryb nebo v extrémních případech kostní moučka.
Vzhledem k tomu, že pták potřebuje před snesením vajec trochu zhubnout, lze jako potravu použít obilný odpad nebo „odpad“. Jedná se o název pro směs malého množství celých zrn se slupkami, úlomky stonků apod. – získává se u výtahů a na obilných farmách, kdy po sklizni zrno „zpracují“ a vyčistí obchodovatelnou hmotu ze všeho doprovodného, co spadlo pod kombajn.
Vhodný je odklon od kukuřice, žita, ječmene a pšenice. Obilí tam není mnoho a husy žaludky docela dobře naplní – hubnou, aniž by zažívaly velký hlad, a navíc vynakládají energii především na výběr celozrnných.
Do jídelníčku hus se také vyplatí zařadit vitamínové doplňky a premixy. Dobrá je i krmná směs, zejména PK-30 nebo PK-32, ale není třeba se s tím unášet, aby husy neztloustly – jinak prostě nebudou snášet vejce.
A samozřejmě během období přípravy na snášení vajec musí být husám poskytnuto:
- Dostatečné množství vody. V zimě můžete použít bradavkové napáječky nebo vodu jednoduše nalít, nechat napít a vylít, aniž byste ji nechali zmrznout. a malé oblázky na mletí jídla.
- Drcená křída nebo mleté skořápky jsou jak pro plodinu, tak zdrojem vápníku pro vaječné skořápky.
Obecně platí, že výživa chovných hus před snůškou bude vypadat takto:
- Ráno – obilí.
- Den je mokrý nepořádek.
- Večer je obilí.
Celkově by měla být denní porce od 400 do 600 g v závislosti na plemeni. Seno nepočítáme: může být podáváno podle zásady „kolik chtějí husy jíst“.
Není třeba se bát obezity: seno navíc nesní a určitě na něm neztloustnou – ale na seně budou rozhodně zdravější a husy budou lépe snášet vejce.
Krmení v období snášky a bezprostředně po jejím skončení
Po zahájení snášky snáší husa vejce asi měsíc a půl. Po celou tu dobu musí být držena na výživné stravě bohaté na zeleninu a vitamíny, ale snížené množství: je lepší nepřekračovat 600 g denně a při krmení smíšeným krmivem – více než 450 g.
Přímo v období rozmnožování vyžadují housenky přikrmování. Můžete to zorganizovat tak, že vypustíte husy na procházku, samce necháte chvíli v domě a dáte jim navíc (na 1 hlavu denně):
- asi 70 g obilných klíčků;
- 50 g strouhané mrkve nebo řepy;
- 10 g bílkovinného krmiva pro zvířata (tvaroh, odstředěné mléko, syrovátka).
Krmení je povinné, protože bez něj samec začíná produkovat méně spermií, páří se méně často s husami – a podle toho klesá počet oplozených vajíček ve snůšce: husa vejce stejně snese.
Po ukončení snáškového období lze postupně potravu hus vrátit ke standardnímu výkrmu.
Závěr
Hlavním pravidlem, které musí chovatel drůbeže dodržovat při krmení chovného hejna hus v období snášky, je maximum vitamínů, rostlinných a živočišných bílkovin s minimem sacharidů. Pouze v tomto případě můžeme doufat, že husy přinesou dobré potomky vhodné k odchovu.