Pokládka a instalace objemové geomříže na svahu se provádí následovně.
1. Hlavní a pracně nejnáročnější etapa práce na zpevnění svahu je ve skutečnosti samotné vytvoření svahu, tzn. dát mu požadovaný tvar.
Právě zde je nutné přemisťovat velké objemy zeminy po nakloněné rovině, odřezávat matečné horniny na těžko dostupných místech pro speciální zařízení a zhutňovat značné objemy sypkých materiálů.
Často, když vytvoření svahustavitelé stojí před dvěma stejně důležitými úkoly:
a) spolehlivost a životnost konstrukce,
b) estetická přitažlivost předmětu.
Oba tyto problémy musí být vyřešeny přesně ve fázi příprava podkladu pro geomříž. Nedostatečně zhutněná svahová zemina se časem zaboří pod geomříž a táhne s sebou i horní vrstvy. Objemová geomříž je plastový materiál, který bude opakovat topografii svahu, což je velmi důležité při terénních úpravách.
Ze svahů často vytéká voda, jejíž vliv negativně ovlivňuje spolehlivost konstrukce. Aby se předešlo následkům zničení zevnitř horních vrstev svahu, je nutné použít netkané materiály (geotextilie). Charakteristickým rysem geosyntetických materiálů používaných při drenážních pracích je, že voda snadno prochází nejen skrz geotextilie (dornit), ale i do potu geotextilií. Tedy voda, která na své cestě narazila na vrstvu geotextilie, nebude erodovat nadložní vrstvy zeminy, ale bude se roznášet po těle geotextilie a podél ní půjde dolů po svahu, aniž by se táhly pevné částice horniny.
Geotextilie (dornit) by měl být také použit k zamezení míchání sypkých materiálů z různých vrstev svahové konstrukce. Pokud je například trojrozměrná geomříž připevněna k písčitému svahu bez použití geotextilie a buňky jsou vyplněny černozemí nebo drceným kamenem, pak písek doslova „sežere“ vrstvu černozemě nebo se písek promyje ven a zvětralý zpod drceného kamene, resp. Použití geotextilie v těchto situacích nás ušetří výše uvedených problémů.
 | 2. Po dokončení odlehčovacích prací se v horní a spodní části svahu vyhloubí kotevní rýhy o šířce 0,5 m a hloubce 0,4 m. V horní části svahu by měl být příkop umístěn ve vzdálenosti 1 m od okraje svahu, ve spodní části – přímo pod svahem. Následně bude nutné do těchto kotevních rýh osadit jak geotextilie, tak geomříže. |
 | 3. Pokládka geomříže. Modul geomříže by měl být natažen na obdélník a okraj mřížky by měl být vložen do kotevního výkopu. Pokud modul nejprve zajistíte plastovými nebo kovovými kotvami pouze v rozích obdélníku, bude snazší udržovat správný tvar otevřeného modulu. V horní části svahu by měl být okraj geomříže ukotven do každé buňky. Zbývající část kotev (v poměru 2,4 kotev na 1 m2 geomříže) rovnoměrně rozmístíme po ploše modulu. Připevnění sousedních modulů k sobě lze provést stejnými plastovými nebo kovovými kotvami, navíc se osvědčily hliníkové nýty s podložkami a krátké střešní šrouby s pásy z pozinkovaného železa. Přitom nejspolehlivějším způsobem uchycení geomříže jsou možná kotvy ve tvaru L z ocelové výztuže o průměru 10 mm a více. Do spodního kotevního výkopu je také umístěna polymerová geomřížka a zajištěna kotvami. |
 | 4. Plnění buněk. Prvním krokem je zasypání kotevních příkopů. V závislosti na velikosti a strmosti svahu mohou být kotevní příkopy vyplněny monolitickým betonem, drceným kamenem nebo zeminou. Je vhodnější vyplnit buňky objemové geomříže na svahu shora dolů. Tuto práci lze provádět ručně nebo pomocí speciálních zařízení (rypadla, nakladače). Materiál použitý k vyplnění buněk objemové geomříže může být různý: černozemě, drceném kameni nebo monolitickém betonu. Při plnění buněk by se plnivo mělo nalít 20 mm nebo více nad desky geomříže, v závislosti na výplňovém materiálu. Musí být provedeno zhutnění plniva a čím rovnoměrnější je, tím spolehlivější bude celá struktura. |
5. Pokud byly buňky geomříže vyplněny rostlinnou zeminou, měli byste po jejím zhutnění položit na svah válcovaný trávník nebo zasít semena trávníku. Každá role hotového trávníku by měla být zajištěna ke svahu dřevěnými kolíky 25*25*250mm (6 ks na 1 roli 0,8m2). Před setím bude vhodnější smíchat semena trávníku s homogenní drobivou černozemí v objemovém poměru 1/5 – 1/10 a tuto směs rozdělit po svahu o tloušťce 20-30 mm (40 gramů čistých semen na 1 m2 svahu).
Kovové kotvy o výšce 50 až 150 cm, pro umístění geomříží a jiných geomateriálů na místě, vyrobené z ocelové výztuže o tloušťce 6 – 12 mm.
Přibližný výpočet délky
kotvy pro instalaci
geomříže na svazích
Pro upevnění trojrozměrné geomříže na svahu a její upevnění v pracovní (natažené) poloze na vodorovné ploše vyrábí MEAPLAST Group kotvy z ocelové výztuže.
Produkty jsou dostupné v různých délkách a tvarech ohybů (ostrý úhel, půlkruh). Jsou vhodné pro upevnění geomříží MEAPLAST ORM i jiných značek.
Bez kotvení není možná kvalitní montáž konstrukce. Většinou používají kotvy z ohýbané výztuže, plastu nebo podomácku vyrobené ve frekvenční konstrukci.
Kovové kotvy z výztuže mají průměr 6-12 mm a délku 50-150 cm.Slouží ke zpevnění modulu geomříže v provozuschopném stavu před jeho naplněním. Díky použití kotev se objevuje dodatečná stabilita půdního podkladu i v nejnepříznivějších geologických podmínkách.
Kotvy jsou vysoce odolné a používají se na obtížných půdách: kamenitá půda, hlína, starý kořenový systém. Pokud geomateriál správně upevníte, můžete zajistit spolehlivou konstrukci a její dlouhou životnost.
Umístění kotev při zpevňování svahů.
Při upevnění na svazích se používají výrobky o délce 700 až 1000 mm. Každá krajní buňka modulu má kotvicí upevnění, při strmém sklonu a velkých modulech mohou mít boční a rohové buňky 2 upevnění. Rozteč vnitřního upevnění je od 1 m do 0,5 m. Průměr kotvy je od 6 do 12 mm v závislosti na výšce modulu.
Umístění kotev ve vodorovném tahu.
K upevnění výsuvu modulu se používají kotvy o délce 500 až 700 mm. Každá krajní buňka modulu má kotvicí upevnění, při strmém sklonu a velkých modulech mohou mít boční a rohové buňky 2 upevnění. Rozteč vnitřního upevnění je od 1 m do 0,5 m.
