V dacha zahradní postele často zabírají velmi málo místa, protože samotný pozemek je malý. Co lze zasadit a zasít do kmenů stromů na zahradě a jaké nezapočítané kouty lze upravit na záhony? V tomto článku najdete užitečné tipy pro zahrádkáře a další.
Tipy pro zahradníky – to nejlepší na zahradní záhony
Je nepravděpodobné, že bude možné pěstovat jakoukoli zeleninu pod velkými stromy, protože se tam vytváří příliš mnoho stínu a značně zarostlý kořenový systém stromů zabírá celý podzemní prostor v blízkosti kmene – mnoho zahradníků si stěžuje.
Například stromy – jabloně a hrušně – zabírají hodně místa, nemůžete pod nimi kopat, abyste nepoškodili kořeny. Nekopejte, zhutněte to.
Už třetím rokem pěstuji cukety a květiny pod jabloní. A je to dobré pro všechny: stromy dostanou extra výživu, květiny jim dodají krásu a sklizeň je potěší.
Na slunečné straně stromu udělám postel tímto způsobem: vezmu 5-6 kbelíků kompostu a rozložím ho do řady + dám popel + 2-3 kbelíky zeminy ze skleníku, zakryji filmem. Když pominou jarní mrazíky, tak kolem 10. – 12. června vysadím hotové sazenice cuket (předtím rostly ve skleníku) a přikryji je bezbarvými plastovými víčky (možná od dortů).
Když se teplota vzduchu vyrovná, asi po týdnu víčka sundávám. Sazenice zakořenily a začaly růst. Kompost hnije a uvolňuje teplo. Cuketám se daří, na sluníčku se jim daří. Krmím to výluhem z tekutiny a bylinek. Na podzim opatrně uvolňuji postel. Přidám piliny. Vybělím jabloň barvou. To je vše.
A kolem mladých stromků a keřů můžete vysévat různé zelené a raně dozrávající zeleninové plodiny: salát, kopr, koriandr, rukolu, petržel, ředkvičky a také keřové cukety. Rostliny je potřeba pouze dostatečně zalévat a krmit a po sklizni přihnojovat kmeny stromů.
Dobrým řešením pro malý pozemek, kde není dostatek místa pro zeleninovou zahrádku, je pěstování zeleniny v nádobách. V nádobách s malým objemem zeminy (truhlíky, květináče, plastové tácky atd.) lze s úspěchem získat dobré výnosy téměř všech zelených a bylinkových rostlin.
Okurky, rajčata a papriky speciálních odrůd, které mají řadu potřebných vlastností (kompaktnost, malý kořenový systém, krátká internodia atd.), také dobře rostou a plodí v nádobách. Jedná se např.
- okurky
- “Kolibřík F1” “Kolibřík F1” Co jsou hybridy F1? Je možné z nich sbírat semena?
Aniž bychom zacházeli do genetiky, pokusíme se reflektovat pouze podstatu. Řekněme, že máme dvě odrůdy zeleniny, jednu chutnou, druhou odolnou vůči chorobám.
Opylovali jsme je, sehnali semínka a zaseli. Měli jsme velké štěstí (ne vždy se to stává): zelenina rostla a chutná skvěle a nezpůsobuje žádné nemoci.
Jedná se o hybrid první generace, F1. Pokud z ní ale budeme sbírat semena, potomstvo bude jiné než rodič, ne všechny rostliny budou tak chutné a tak odolné vůči chorobám.
Takže sběr semen z F1 hybridů, pokud se nechystáte vyvíjet nové odrůdy, je nevděčný úkol.
— (přejeďte myší, dozvíte se o hybridech F1) - “balkon F1”
- “F1 Balagan”;
- rajčata
- “Angelica”
- “Florida Petit”
- “Minibell”
- “Tiny Tim”;
- papriky
- “Karát”
- “Yarik”
- “Tomboy”
- “Zvědavý”
- “Eroshka.”
Rostliny v malých nádobách lze snadno umístit mezi řady na zahradě, na otevřenou verandu, do prostoru před domem a na jiná „nezahradní“ místa. Umístěné v krásných květináčích a stylových krabicích, takové výsadby vypadají velmi malebně a slouží jako dekorace pro místo.
Některé rostliny, které mají tendenci se šířit po zahradě (například máta, meduňka), je ještě výhodnější pěstovat v omezeném prostoru v květináči nebo truhlíku, kde tvoří kompaktní keře. V jedné nádobě je docela možné kombinovat zeleninu a kořeněné nebo zelené rostliny. Rajčata a papriky lze tedy sázet společně s bazalkou nebo koriandrem, kopr lze vysévat kolem sazenic okurek pro rané zelení atd.
Tady je jeden životní příběh, nazvu ho
Kolo pro hrášek
Můj vnuk je velký milovník hrachu. A aby to malá žrala celé léto, bude se muset na zahradě něco vymáčknout, ať chcete nebo ne na hrášek, ale je potřeba vyčlenit 1,5m. Kde je mohu získat na 4 akrech? Zasadit pod jabloně – ale jak pečovat o kmen stromu?
Už několik let se za stodolou válela kola ze staré „Ukrajiny“ podobná té mé. A rozhodl jsem se udělat mřížovinu na hrášek z obrouček a zapojil jsem do výpočtů svého šestého žáka. Svůj neúspěch v matematice vždy ospravedlňoval tím, že je to prázdná věda, za čísly nic není, a proto zdrojem jeho C známek bylo odmítání zbytečného předmětu. Filozof!
Plochu záhonu jsme odhadli: 1,5 x 0,5 m = 0,75 m2. Co když uděláte mřížovinu ze dvou ráfků? Sotva řečeno, než uděláno! Zarazili výztužný čep vysoký 1,2 m, nasadili na něj první ráfek, který ležel na zemi, a zajistili jej k zemi čepy ze silného drátu. Druhý ráfek byl připevněn k horní části čepu, vše bylo natřeno stříbrnou barvou a mezi ráfky byl natažen provázek. Dokonce to vyšlo krásně! Podél spodního okraje byl hrášek zasetý ve dvou řadách na vnější a vnitřní straně a bylo tam více semen než na rovném jeden a půl metrovém hřebeni a projekční plocha celé konstrukce byla více než dvakrát menší. – 0,3 m2!
Celé léto se vnuk pásl kolem našeho „sloupu krále Hrachu“ a kupodivu změnil svůj postoj k tématu: ne, nestal se výborným žákem, ale z chronického žáka C se stal sebevědomý „dobrý žák“ !
Existuje poměrně mnoho příkladů zeleninových plodin, které se nebojí těsné blízkosti. Mrkev tedy dobře roste vedle hrášku a majoránky a cibule při společné výsadbě odpuzuje mouchu mrkvovou. Cibule – s řepou a čekankou. Hrášek a zeleninové fazole – s bramborami, lilkem, dýní, melounem a melounem.
