Podle Ministerstva zdravotnictví Ruské federace až 70 % Rusů pociťuje v té či oné míře nedostatek jódu v těle. Průměrný Moskvan tedy spotřebuje 40 až 80 mcg jódu denně namísto normy 100 mcg. V jakých případech se nedostatek jódu stává zdraví nebezpečným a jak snížit riziko onemocnění, se „KP“ dozvěděla od místopředsedkyně Ruské asociace endokrinologů Galiny Melničenko.
MÉNĚ JODU – NIŽŠÍ IQ
„Zásobníkem“ jódu v našem těle a také „výrobcem“ hormonů obsahujících jód (tyroxin, trijodtyronin) je štítná žláza. Jód reguluje metabolismus a stimuluje fungování buněk imunitního systému. Během celého života zvenčí nezkonzumujeme více než jednu čajovou lžičku jódu, ale nedostatek tohoto mikroprvku – v závislosti na míře nedostatku – může způsobit podrážděnost, únavu, pocení, bolesti hlavy, náhlé změny hmotnosti, paměť poruchy, kardiovaskulární a respirační problémy.
Nejnápadnější projevy nedostatku jódu jsou při nárůstu strumy v oblasti krku (zvětší se štítná žláza, ve stáří se v ní mohou tvořit toxické uzliny), dále nízká inteligence (kretinismus).
“Zvláštní skupinou jsou těhotné a kojící matky: potřebují téměř dvakrát více jódu než běžný dospělý,” vysvětluje. Místopředseda Ruské asociace endokrinologů, ředitel Institutu klinické endokrinologie Federální státní rozpočtové instituce „Endocrinologické výzkumné centrum“ Ministerstva zdravotnictví Ruské federace Galina Melnichenko. – Nedostatek jódu vyvolává potraty, mrtvé porody a zvyšuje riziko, že se dítě narodí postižené. Do 16. týdne nemá plod vlastní štítnou žlázu, ale doslova od prvních dnů života potřebuje embryo hormon matky – tyroxin. Jinak mohou nastat problémy s rozvojem zraku a sluchu. Těžký nedostatek jódu je plný mentální retardace u dítěte. I když i mírný stupeň nedostatku jódu vede k tomu, že úroveň IQ dítěte bude o 10–15 bodů nižší než u vrstevníků z oblastí bez jódu. Nejčastěji mluvíme o IQ pod 100, roztržitosti, deficitu pozornosti, letargii – nedostatek jódu tak může hrát špatný vtip na budoucí výkon dítěte ve škole a obecně na jeho úspěch.
MÍRA SPOTŘEBY JODU ZA DEN
Naše tělo přijímá 90 % jódu z potravy, zbylých 10 % pochází z vody a vzduchu. Největší štěstí mají obyvatelé pobřežních oblastí, protože jejich voda, půda a rostliny jsou bohaté na jód. Navíc je pro ně jednodušší zpestřit si jídelníček o mořské plody. Chobotnice, mušle, krabi, mořské řasy – to vše nasycuje tělo nezbytnými mikroelementy. Co by ale měli dělat, řekněme, Moskvané, aby nevystavovali své zdraví nepřiměřenému riziku?
„Samozřejmě není potřeba počítat množství spotřebovaného jódu pomocí kalkulačky,“ uklidňuje náš odborník. – Pro doplnění denní dávky jódu stačí vyměnit běžnou sůl za jódovanou. Denní příjem soli – 5-7 g denně (1 čajová lžička) – také stačí k naplnění těla jódem. Za těžký nedostatek jódu se považuje příjem 20 mcg nebo méně jódu denně.
Výživoví poradci také jako prevenci radí zařadit do jídelníčku červenou řepu, mrkev, brambory, zelí, salát, kaki, jablka, hroznové víno, švestky, pohanku, jáhly, sýr, tvaroh a mléko.
LEKCE HISTORIE
Portréty lidí se strumou najdeme v interiérech paláců, kde žila španělská a francouzská šlechta, i ve starobylých domech švýcarských boháčů. Ale teprve na začátku 20. století začali vědci konkrétně identifikovat oblasti s nedostatkem jódu. Zejména švýcarské Alpy označili odborníci za zóny s nejzávažnějším nedostatkem jódu a právě tam se jódovaná sůl začala používat k prevenci nemocí. Produkt se ukázal jako levný a účinný. Mladé sovětské Rusko bylo jedním z prvních, kdo přijal užitečné zkušenosti.
Již v roce 1927 podnikli sovětští specialisté řadu cest po zemi, aby identifikovali oblasti s nízkou hladinou jódu. V důsledku toho byly otevřeny protistrumové ambulance, do stravy dělníků a kolchozníků byla zavedena jodizovaná sůl a dětem byly navíc podávány přípravky s jodidem draselným. Počátkem 50. let byl odstraněn vážný nedostatek jódu.
V současné době má 113 zemí zákony o prevenci nedostatku jódu pomocí jodizované soli. Tato sůl se používá v potravinářském průmyslu, kavárnách a restauracích. V řadě zemí dokonce nahradila na pultech obchodů běžnou sůl. A jednoduchá sůl se začala prodávat v lékárnách, protože v některých situacích je pacientům předepsána dieta bez jódu (například při léčbě radioaktivním jódem po operaci kvůli rakovině štítné žlázy). V Rusku zatím žádné podobné zákony nejsou, a tak spotřebitelé kupují jodizovanou sůl na základě vlastních znalostí a preferencí.
V roce 2010 schválil prezident Ruské federace Doktrína potravinové bezpečnosti, která zajišťuje výrobu potravinářských výrobků pro hromadnou spotřebu, obohacených o vitamíny, jód a další minerály. Díky tomu by se známé produkty mohly stát pomocníky v boji s nedostatkem důležitých látek. 200-300 g chleba pečeného s jodizovanou solí tedy pokryje asi 50 % denní potřeby jódu dospělého člověka.
Plánuje se, že do roku 2020 dosáhne podíl fortifikovaných produktů 40–50 % celkové produkce. Ale zatím jsou takové instalace pro trh dobrovolné, takže ve skutečnosti ta čísla nejsou nejrůžovější. Navzdory doporučením Rospotrebnadzor vyrábí obohacené potravinářské výrobky pouze 14 % podniků. U chleba a pekařských výrobků je objem obohacených výrobků 6,4 %, u mléka – 3,1 %, u nápojů – 8,1 %.
