Asi si nikdo nevzpomene, kde se vzal mýtus o „vysokém obsahu vitamínu C“ v citronech. A proč mnozí z nás považují citrony snad za hlavního dodavatele kyseliny askorbové v zimě. Možná to pochází z našeho dětství, kdy v chladném období nebylo v obchodech z ovoce prakticky nic a citrony a mandarinky z jižních republik sloužily nejen jako symboly nového roku, ale také jako „vitamínová vzpruha“.
Nebo možná proto, že se poprvé vitamín C (kyselina askorbová) získával z citronové šťávy. Ale spěchám vás zklamat, citrony a mandarinky obsahují pouze 40 a 38 mg vitamínu C na 100 g potraviny. Existuje ale spousta zeleniny a ovoce, které mnozí z nás milují, známe v našich klimatických a regionálních podmínkách a obsahují mnohonásobně více vitamínu C!

Tropické ovoce samozřejmě obsahuje poměrně hodně tohoto potřebného a prospěšného vitamínu:
v kiwi – 137,2 mg, v mangové dužině – 122,3 mg, v papáji – 88,3 mg a v ananasu – 78,9 mg na 100 g produktu. Ale co nám to dává jiného než poznání? Ty „exotiky“, které leží v regálech našich supermarketů a už neobsahují polovinu tohoto množství, protože se nejčastěji trhají ještě nezralé, přivezou z dalekých zemí a „dozrávají“ zde.
- Proč potřebujeme vitamín C?
- Proč nelze vitamín C uchovávat pro budoucí použití?
- 1. Šípek (suchý – 1200 mg/100g, čerstvý – 650 mg/100g)
- 2. Červená paprika (250 mg/100 g)
- 3. Černý rybíz (200 mg/100 g)
- 4. Rakytník (200 mg/100 g)
- 5. Jablka (165 mg/100 g)
- 6. Petržel (150 mg/100 g)
- 7. Zelený pepř (150 mg/100 g)
- 8. Brokolice (136 mg/100 g)
- 9. Růžičková kapusta (120 mg/100 g)
- 10. Kopr (100 mg/100 g)
- 11. Červený jeřáb (100 mg/100 g)
- 12. Květák (70 mg/100 g)
Proč potřebujeme vitamín C?
Proto vám nabízím naše „původní“ zdroje vitaminu C. Nejprve mi však dovolte připomenout, proč jej potřebujeme. Kyselina askorbová jako silný antioxidant chrání tělo před bakteriemi a viry, má protizánětlivé, hojivé a protialergické účinky, posiluje imunitní systém a zesiluje účinek dalších antioxidantů, jako je selen a vitamín E.
Zbavte se stresu s vitamínem C
Vitamin C ovlivňuje syntézu řady hormonů včetně antistresových hormonů, reguluje krvetvorbu a normalizuje propustnost kapilár, podílí se na syntéze kolagenového proteinu, který je nezbytný pro růst tkáňových buněk, kostí a chrupavek v těle, zlepšuje schopnost těla absorbovat vápník, odstraňuje toxiny, reguluje metabolismus. A podle posledních údajů má i protirakovinné vlastnosti, snižuje intoxikaci organismu u alkoholiků a narkomanů a dokonce zpomaluje proces stárnutí organismu.
Proč nelze vitamín C uchovávat pro budoucí použití?
Vitamin C je klasifikován jako rozpustný ve vodě, takže se v těle nehromadí a jeho zásoby je nutné doplňovat zvenčí. Kyselina askorbová nemá ráda vysoké teploty, světlo a kyslík. Proto se při všech typech vaření většinou ničí, s čímž je třeba počítat a jíst častěji čerstvé potraviny.
Denní potřeba vitaminu C závisí na pohlaví, věku, zdravotním stavu a pohybuje se od 30 mg (pro kojence) do 100 mg (pro kojící matky), v průměru 70 mg pro dospělé.
V létě a na podzim, kdy dozrává ovoce a zelenina, dostává naše tělo kyselinu askorbovou v množství, které často výrazně převyšuje indikovanou denní potřebu, ale v pozdním podzimu – zimě a zejména předjaří nám často chybí vitamín C. Nabízím vám proto tucet „naše » jeho zdroje.
1. Šípek (suchý – 1200 mg/100g, čerstvý – 650 mg/100g)
Snad i miminka vědí, že šípek je přeborníkem v obsahu kyseliny askorbové. A chuť šípkového nálevu zná snad každý. Málokdo však ví, že naše „původní“ šípky mají také velmi vysokou antioxidační schopnost absorbovat volné radikály (ORAC). Pamatujete na humbuk kolem plodů acai, které byly prohlášeny téměř za všelék na všechny nemoci? U bobulí acai je tento koeficient možná nejvyšší – 102700 XNUMX, ale pouze u čerstvých plodů a jsou velmi rozmarné a rychle se kazí.
Pro srovnání, známé „zásobárny“ antioxidantů, jako jsou borůvky nebo brusinky, jich mají 5905, respektive 9090. Acai jsou tedy nejblíže čerstvé šípky s ORAC 96150. Výhody šípků jsou ale v tom, že nemusíte je brát nikam daleko, a proto náš šampion ve všech ohledech „překonal“ bobule acai. A když k tomu přidáte zbytek jeho prospěšných vlastností.
2. Červená paprika (250 mg/100 g)
Druhé místo zaslouženě obsadila červená paprika odrůdy Edino, která kromě vitamínu C obsahuje červenožlutý pigment – karoten a červený pigment – lykopen – silné antioxidanty snižující riziko rakoviny. Červená paprika je také lídrem v množství vitamínu A (125 mcg).
3. Černý rybíz (200 mg/100 g)
Trojici uzavírá mnohými zbožňovaný černý rybíz. Pro své léčivé vlastnosti se často používá v lidovém léčitelství pro léčebné a preventivní účely. Bobule černého rybízu obsahují kromě vitaminu C vitaminy B, P, skupinu K, provitamin A, cukry, pektinové látky, kyselinu fosforečnou, silice, třísloviny, draselné soli, fosfor a železo. K léčebným účelům se používají bobule a listy. Je důležité si uvědomit, že mnoho prospěšných vlastností bobulí černého rybízu je zachováno v domácích přípravcích během zpracování a konzervování.
4. Rakytník (200 mg/100 g)
Na stejné lince s černým rybízem je rakytník, ale dal jsem mu čtvrté místo jen proto, že na chatách a zahradních pozemcích našich krajanů ještě není tak běžný. A v chuti, jak mnozí říkají, je jednoznačně horší než rybíz. Ale tady, jak se říká, kdo co má rád! A plody rakytníku jsou přírodním multivitaminovým koncentrátem, který lze skladovat zmrazený až do jara.

5. Jablka (165 mg/100 g)
Kdyby záleželo na mně, dal bych nejprve jablka. No, musíte uznat, kdo z vás sní víc červené papriky nebo rakytníku s rybízem než jablek! A jablka jíme celý rok. A vitamín C „získáme“ množstvím ovoce, které jíme. Jablka jsou ale také nejčastějším zdrojem minerálních látek (draslík, fosfor, vápník, hořčík, sodík, hodně železa) a dalších vitamínů (E, karoten, B1, B2, B6, PP, kyselina listová) ve snadno stravitelné formě a v optimálních kombinacích pro vás a pro mě.
6. Petržel (150 mg/100 g)
Je bohatý na vitamíny C, skupiny B, PP, K, provitamíny A, obsahuje kyselinu listovou, silice, mnoho minerálních solí draslíku, sodíku, vápníku, dále hořčík, železo, fosfor. Používají se všechny části petržele – kořen, listy, semena, čerstvá i sušená. A co dalšího je na petrželce dobré, je možnost pěstovat ji v zimě na okenním parapetu a každý den dostávat „porci“ vitamínů a minerálů!
7. Zelený pepř (150 mg/100 g)
Obsahuje antioxidanty lykopen a karoten, slušnou porci vlákniny, která normalizuje činnost střev, a také fytosteroly – rostlinné analogy cholesterolu, které se podílejí na metabolismu lipidů a snižují hladinu „špatného“ cholesterolu.
8. Brokolice (136 mg/100 g)
Prostě ideální zelenina ze světa zdravé výživy, protože kromě vitamínu C obsahuje karoten a mnoho kvalitních rostlinných aminokyselin – například cholin a methionin, které zabraňují hromadění cholesterolu v těle. Tato „kytice“ má hodně vlákniny, nízký obsah kalorií a navíc má brokolice antikarcinogenní vlastnosti. A ještě jedno plus brokolice: na rozdíl od bílého zelí toto zelí nezpůsobuje „revoluce“ v žaludku.
9. Růžičková kapusta (120 mg/100 g)
Mezi brukvovitou zeleninou je považována za nejcennější, protože obsahuje 2-3x více vitamínu C a 2,5x více bílkovin než kapustová zelenina. Jeho šťáva obsahuje hodně draslíku, proto se hypertonikům doporučuje jíst zelí. Vzhledem k tomu, že obsahuje málo hrubých vláken, nezpůsobuje žaludeční nevolnosti a je užitečný při všech žaludečních vředech.
10. Kopr (100 mg/100 g)
Jedno z nejrozšířenějších koření, které příznivě ovlivňuje mnoho fyziologických procesů v těle, jehož nutriční hodnota je spojena s přítomností éterických olejů, různých vitamínů (C, B1, B2, PP, P, provitamíny A, kyselina listová) a minerální látky (soli železa, vápník, draslík, fosfor ve snadno stravitelné formě).
11. Červený jeřáb (100 mg/100 g)
Je bohatý nejen na kyselinu askorbovou, ale také na karoten a z hlediska obsahu vitaminu P, nezbytného pro kapiláry a správnou činnost štítné žlázy, se může zařadit na jedno z prvních míst mezi ovocem. Přípravky z jeřabin mají antimikrobiální, hemostatické, hojení ran, močopudné, projímavé a protiplísňové účinky, snižují hladinu cholesterolu v krvi, zvyšují odolnost cév proti nepříznivým vlivům, snižují obsah tuku v játrech, normalizují metabolismus, odstraňují nedostatek vitamínů v těle, mírně zvyšují žaludeční šťáva, příznivě působí při chudokrevnosti a vyčerpání organismu.
12. Květák (70 mg/100 g)
Nejbližší příbuzný brokolice. 70gramová porce květáku poskytuje nejen asi 5 miligramů vitamínu C, ale také 5 gramů vlákniny a XNUMX gramů bílkovin.

Zkontrolujte svůj jídelníček na základě obdržených informací a buďte zdraví!
Názor autorů Společenství se nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem organizace Roskontrol. Chcete přidat nebo objekt? Můžete to udělat v komentářích nebo napsat svůj vlastní materiál.





