Rýže je jednou z nejstarších a nejrozšířenějších potravinářských plodin. Rýžová zrna vynikají vyváženým obsahem aminokyselin, výbornou chutí a výbornou stravitelností. Škrob se získává z rýžového zrna, která je důležitou surovinou v textilním, lékařském a parfémovém průmyslu. Rýžová sláma je vhodná ke krmení zvířat a je také surovinou pro výrobu papíru, lepenky, provazů, tašek, košíků a dalších podobných výrobků.
Rýže je jednou z nejproduktivnějších obilnin, její výnosy mohou být 69-80 c/ha i více.
Místo rýže v střídání plodin
Pěstování rýže vyžaduje speciální střídání plodin. U rýže se používá střídání plodin o 5 polích. Aby byly vytvořeny dobré agrorekultivační podmínky pro následné plodiny, jsou pole odstraněna ze záplav a jsou na nich vysázeny horské rostliny – obvykle travní pícniny nebo ponechány ladem. To znamená, že střídání plodin rýže také zahrnuje trávu a pole ležící ladem. Po luštěninách lze rýži vysévat tři roky po sobě a po úhoru nejvýše dvakrát za sebou. Zařazení trav do osevního postupu má za následek zničení mokřadních plevelů, nasycení půdy živinami a produkci vysoce kvalitního krmiva.
Zapnutí parní sekce umožňuje provádět rekultivační a opravárenské práce, zvyšovat úrodnost pole pomocí zeleného hnojení a vápna z plevelných polí rýže. Pro úhor se používají tyto plodiny: porcelán, vikev, řepka, hrách, sója, pohanka a lusko-obilné směsi.
Hnojivo na rýži
K vypěstování tuny rýžového zrna spotřebují rostliny z půdy: dusík – 24,2 kg; fosfor – 12,4 kg; draslík – 30 kg. U rýže je nejdůležitější dusík, který se vstřebává po celou dobu vegetace. Nejvyšší potřeba dusíku nastává v období vzcházení rostlin. Nedostatek dusíku ve fázi od klíčení po odnožování výrazně snižuje výnos rýže. Nadbytek vede k erozi a poléhání a značně zvyšuje riziko infekce blastickou chorobou. Aplikace dusíkatých hnojiv se provádí podle následujícího schématu: 25 % před setím, 50 % při vyrašení 3-5 listů a posledních 25 ve fázi botkování.
Použití draselných hnojiv s přebytkem dusíku a fosforu snižuje následky nadbytečné výživy dusíkem. Schéma aplikace draselných hnojiv je následující: 50: před setím a 50 % po vstupu rostlin do zkumavky.
Fosforečná hnojiva jsou součástí hlavního hnojiva, aplikují se také spolu s výsevem v množství 30-40 kg/ha.
Organická hnojiva aplikovaná ladem nebo při rekultivačních pracích výrazně zvyšují produktivitu. Nejčastěji se k orbě zorané půdy aplikuje 5-6 t/ha slámy nebo 30-40 t/ha hnoje. Pokud je půda slaná, je sádrovec.
Obdělávání rýže
Typ ošetření bude záviset na půdě, na které plánujete pěstovat rýži. Pro luční černozemě a rašelinné půdy se tedy doporučuje orba pluhy pluhem do hloubky 20-22 cm Solončacké půdy vyžadují nepluchové zpracování do stejné hloubky [Kultivátory pro základní obdělávání]. Pro kultivaci zasolených lehkých kaštanových půd se doporučuje mělká orba [Pluhy] s hloubkou 12-14 cm. Pokud je pole ucpané bahenními rostlinami, musí být oráno hlouběji než většina oddenků.
Po rekonstrukci rýžových systémů je nutné provést opravu a obnovu nivelace pole [Levelers and Levelers]. Je-li při urovnávání pole „umazané“ nebo příliš zhutněné, uvolní se o 10 cm [Univerzální kultivátory].
Na jaře provádějí hluboké kypření [Hluboké rozrývače] nebo orají zoranou půdu a poté obdělávají [Univerzální kultivátory] napříč orbami. Druhé kypření se provádí napříč prvním, když roste plevel. Pokud má půda hrubou strukturu nebo je nutné dodatečné urovnání, proveďte diskování [Diskové brány]. Pokud je povrch zářezu dostatečně rovný, ošetří se půdním herbicidem a utěsní se zubovými bránami [Tee harrow spojky].
Výsev rýže
Nejlepší volbou pro výsev by byla vysoce kvalitní semena zónovaných odrůd, která by měla být ošetřena [Protectants].
Doba a načasování setí bude pro každé pole jiné. Jsou ovlivněny odrůdou rýže, způsobem produkce sadby a strukturou půdy. Způsoby setí rýže jsou: úzkořádkové, řádkové [Řádkové secí stroje] a za nepříznivých podmínek vysévané [Stroje pro aplikaci pevných hnojiv a osiva] (včetně leteckého setí). Výsevek je 5,-7 milionů životaschopných semen na 1 hektar.
Péče o plodiny rýže
Péče o plodiny rýže může být prováděna pomocí letadel [Stroje pro letecko-chemickou práci], přičemž se provádějí následující činnosti: hnojení, postřiky, desikace a senikace, boj proti chorobám a škůdcům. Provoz leteckých vozidel je nejlepší naplánovat na následující časy od 5 do 10 hodin a od 17 do 20 hodin. Během těchto hodin nejsou žádné stoupající proudy vzduchu, které by překážely při práci.
Rýže vyžaduje stálé nebo zkrácené záplavy, což znemožňuje pěstování bez zavlažovacích systémů. Některé způsoby získávání sazenic eliminují nutnost počátečního zaplavení. Opakované zaplavení se provádí za účelem kontroly plevele nebo zasolení půdy, hloubka zaplavení a doba trvání závisí na použití nebo nepoužití herbicidu a jeho druhu.
Při setí na zasolených půdách se voda během sezóny několikrát vypouští, aby se snížilo množství soli v ní.
Bezplevelná pole se zaplavují postupně po vzejití plných výhonů tak, že travní pole jsou pokryta vrstvou vody 5-7 cm, když mají rostliny 3-4 listy, přívod vody se zastaví.
Sklizeň rýže
Sklizeň začíná, když zrno dozrává v latách, což lze poznat podle barvy slupek zrna. Latka by měla obsahovat 85-90 % vyzrálých klásků a vlhkost zrna by měla být do 23 %.
V době, kdy klásky dozrávají, stonky a listy dále rostou a zachovávají si zelenou barvu a vlhkost v rozmezí 75–65 %. Přitom na začátku sklizně je vlhkost obilných lat 30-26% a dále klesá až na 20-16%.
Je riskantní očekávat pokles vlhkosti, protože ztráty z prolévání se výrazně zvyšují a doba sklizně se může shodovat s podzimním táním.
Pro urychlení zrání se provádí senikace a pro vysušení stonků a umožnění jednofázové sklizně se provádí desikace.
Pro zahájení čištění je nutné šeky vysušit, jinak jimi čisticí zařízení neprojde. Čištění může začít 10-15 dní poté, co voda úplně opustila kontroly.
Rýže dozrává velmi pomalu, takže bez chemického ošetření ji lze sklízet pouze dvoufázovou metodou. Rýže se začíná mlátit, když je vlhkost zrna v řádcích 15-16%. Při výnosu nad 5,5 t/ha je potřeba dvojité výmlat, a to i při použití 2bubnových sklízecích mlátiček. Při prvním výmlatu se halda položí zpět na pole do řádku. Dvojité výmlat snižuje ztráty a poškození obilí.
Jednofázovou sklizeň používám pouze tehdy, když jsou stonky řídké nebo jsou rané mrazíky.
Rýže musí být ihned po dodání z pole zpracována – vysušena a prošla čisticími stroji [zařízení na čištění obilí]. Rýžové zrno se vyznačuje zvýšenou biochemickou aktivitou – může být skladováno pouze při vlhkosti nižší než 15 %
Další publikace
Technologie pěstování cukety
Cuketa je zelenina, která je žádaná a zdravá. Obsahuje sodík, draslík, hrubou vlákninu, vitamíny a minerály, má nízký obsah kalorií, což z něj dělá jeden z nejoblíbenějších dietních produktů. Cuketa se snadno pěstuje, dobře se přepravuje na velké vzdálenosti a skladuje, poptávka po cuketách je mezi průmyslovými podniky i obyvatelstvem konstantní.
Technologie pěstování mrkve
Mrkev je jednou z cenných zeleninových plodin. Obsahuje mnoho vitamínů, nejvyšší obsah v mrkvi je karoten (provitamin A), vitamíny skupiny PP a B, sacharidy a minerální soli obsahující hodně vápníku, sodíku, bóru, dále železo, fosfor, hořčík a další prvky. Mrkev je také nezbytným zdrojem vitamínů pro kuřata, selata, telata a další mladá domácí zvířata.
Technologie pěstování brambor
Brambor – brambor patří k významným plodinám v zemědělství, využívá se k potravinářským, krmným i technickým účelům. Podle jedné studie se přibližně 60 % celosvětově vypěstovaných brambor používá pro lidskou spotřebu, 15 % jako krmivo pro zvířata, 5 % pro průmyslové suroviny a 11 % pro pěstování.
Zpracování sklizně brambor pomocí třídičky
Sklizeň brambor je důležitou a pracnou fází při pěstování okopanin.
Hlavní potíže tohoto procesu spočívají v tom, že velké plochy zabírají ovoce a člověk musí pracovat v nepříznivých podzimních povětrnostních podmínkách.
Technologie pro pěstování průmyslového konopí
Konopí je jednou z nejstarších plodin z hlediska pěstování a využití. Obzvláště žádané a ve velkém měřítku bylo pěstování průmyslového konopí, nepsychoaktivního semene konopí, jehož produkty byly široce používány.
